Jsou přírodní materiály ekologické?

Možná vás to překvapí, ale bavlna bývá označována jako nejšpinavější plodina světa. Konvenční bavlna se pěstuje způsobem intenzivního zemědělství. Používají se geneticky modifikovaná osiva, pesticidy i umělá hnojiva a dochází při jejím pěstování k erozi půdy.

Sklizeň probíhá hlavně strojově. Nejprve defoliačním postřikem zbaví rostlinu listí (druh herbicidu), následně na to sklízecí stroje vjedou do plantáže, ulomí tobolky a shromažďují je do zásobníku. Bavlna se volně následně suší zpravidla na poli, načež se převeze do vyzrňovací stanice. Vyzrňování probíhá na pilkových (částečně válcových) vyzrňovacích strojích, kde se oddělí (utrhnou) semena od vláken bavlny. Cyklus se provádí 2× až 3×, kdy při posledním výtěžku se získávají krátká vlákna – linters. Dále se zpracovává za použití toxických chemikálií (např. chlór). V průběhu celého výrobního procesu se látka několikrát pere a syntetické látky, ktéré zlepšují její vlastnosti, se tak dostávají do vody.

U biobavlny je to pozitivnější (přírodní insekticidy, defoliace probíhá přirozeně, sbírá se ručně, atd.) ale přesto je velkým negativem spotřeba vody při její výrobě a také menší výnosnost.

Je třeba také podotknout, že i typů biobavlny je velká řada a ne každý je „bio“. I když je bavlna dost problematická, je na druhou stranu příjemná na omak, má dobrou sorpci vlhkosti, zejména potu, je částečně hřejivá.

Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého a řadí se mezi nejstarší – již staří Egypťané jej používali k mumifikaci i jako platidlo. (Nejstarší lněné výrobky pocházejí ze 7. st. před n. l.) Lněná látka se sice mačká, na druhou stranu je o odolná, pevná, vysoce savá a prodyšná. Pěstování lnu setého a výroba látky z něj je časově poměrně náročná. Na druhou stranu je to rostlina odolná (roste i u nás) a nevyžaduje tolik vody a pesticidů jako bavlna. Zpracování je bezodpadové – každá část rostliny se využije.

Při sklizni se vytrhne celá rostlina ze země a nechá se na poli, aby změkla – pak jdou snadněji oddělit vlákna. Následuje máčení, které probíhá třemi způsoby: pomocí vody, rosy nebo enzymů. Pak se vlákna předou – dlouhá vlákna za vlhka, krátká za sucha. Vyšší cenu lnu způsobuje jak časová náročnost na výrobu, tak i velký podíl manuální práce.

V interiérech se používá jako potahové materiály, závěsové tkaniny, technické textilie, lněné ruční nitě, vázací motouz, koudel.

Konopí seté nebo též technické je jednoletá rostlina s dlouhým stonkem – kolem 1 m. Zajímavé je, že konopí je schopné na jednom akru vyprodukovat více celulózy než dřevo. Roste rychle a je považované za „nízkodopadovou“ plodinu. (minimální dopad na životní prostředí)

Textilie z něj vyrobené jsou odolné proti vlhkosti, hnilobě, jsou pevné, antimikrobiální a antiseptické. Zároveň jsou vlákna hrubá, proto se mixují s bavlnou nebo bambusem.

Pěstování této rostliny je nízkonákladové. Má silné kořeny a tím chrání půdu před erozí. Navíc patří k rostlinám, které jsou schopné fytoremeditace – umí „čistit“ půdu od škodlivých látek (např. těžkých kovů) a současně není náročné na spotřebu vody. Zpracování na látku je však náročnější – výnosnost vláken na akr je však trojnásobná!

Výroba textilie z vláken je dost podobná jako u lnu, případně se kotonizuje „zbavlňuje“.

Hledáte ekologické textilie do vašeho projektu? Chcete se dozvědět více na toto téma, které je široké a zahrnuje i další faktory jako jsou transport, obnovitelnost či recyklace? Obraťte se na společnost NORTHERN DESIGN – její jednatel Pavel Řádek se Vám bude rád osobně věnovat.